neděle 21. února 2016

Prodloužený víkend

Měla jsem úplně skvělý prodloužený víkend! 
Ve čtvrtek jsme byli na fotbale - Sparta hrála vyřazovací část Evropské ligy s Krasnodarem a vyhrála 1:0! Bylo to zábavný a hrozně jsem si užila tu atmosféru na stadionu :) Ačkoliv tam teda byla příšerná zima! 
V pátek jsme si vzali volno a tak jsme dlouho spali a pak šli na oběd do yam yamu na Vyšehradě, kde vznikly i tyhle fotky... (Focení mě už nebaví zdaleka tolik jako dřív, ale na druhou stranu bych chtěla, aby zůstalo součástí tohoto blogu, tak snad to skousnete :) Taky bych se chtěla zlepšit a třeba i fotit další lidi... No uvidíme!) Po skvělém obědě jsme s F. vyrazili do kina na Deadpoola... A řeknu vám je to totální pecka! Smála jsem se tak nahlas, že mě F. musel okřiknout :D Doporučuju všem kterým nevadí ujetější humor a spousta krve... Pak jsem si ještě stihla dát kávu v I need coffee a okouknout gauč, který bude brzo náš! Večer jsme šli s F. na chvíli do jedné hospody kousek od našeho bytu, aby jsme si zahráli šipky... To je naše oblíbená zábava - já sice skoro pořád prohrávám, ale stejně mě to hrozně baví :)
Sobota znamenala brzké (na víkendové poměry) vstávání a výpravu na Náplavku na trhy, kde jsem se skvěle nasnídala... Výborné kávy La Cabra z Hondurasu jsem si u BrewBaru koupila celé balení a mrkvový dort už konečně musím upéct i doma... Máte oblíbený recept? Sem s ním prosím! Taky jsem si koupila kočičky a narcisy abych doma zjistila, že potřebuju novou vázu... Zbytek dne už byla domácí pohodičika :)
Dneska jsem uvařila skvělou špenátovo-cuketovou polívku podle Kitchenette a upekla jsem cuketový quiche... Spolu s F. jsme nám tady pěkně uklidili a teď se asi budeme dívat na nějaký seriál... 
Takovýhle naše společný volný dny prostě miluju... Na všechno je čas, můžeme si dát dlouhou sprchu, povídat si, zahrát si a prostě si užít klid víkendu, kdy nemáme žádný velký plán a návštěvy, ale hlavně jeden druhýho... 
V yam yamu si hrozně ráda dávám polévku Soto ayam a tentokrát jsem si dala ještě závitky... Uprostřed je It's green kari, který si dal F. - to já nerada protože to hrozně pálí...
Ksichtění se :D 

Jaký je váš oblíbený způsob trávení víkednu? Hrajete šipky? Viděli jste Deadpoola? 

Mějte se krásně!
Alice

sobota 13. února 2016

Love story

Ti z vás co mě sledují už dlouho předlouho určitě něco z téhle love story už znají no ale to nevadí :)
S F. jsme se seznámili na školní exkurzi do východních Čech - bylo to nudný v kempu byla příšerná zima celý dny trávený procházení památek a jediným světlem na konci tunelu byli večery který jsme všichni hromadně trávili v jedný místní hospodě... A tam jsme se už první večer začali bavit a hned jsme si padli do noty... Od tý chvíle po náš oficiální začátek vztahu to trvalo ještě několik let ale už tam jsem si ho zapamatovala jako člověka který je "moje krevní skupina"... Dlouho jsme se kamarádili vídali se v hospodě (ach sladký léta vysokoškolský!) hráli spolu hry nebo koukali na filmy...a vždycky jsme se mohli bavit o všem a já obdivovala jeho rozhled a zaujetí... A jak už to tak asi bývá nějak se to překlopilo... Měla jsem naplánovaný erasmus a vlastně jsem vůbec nevěděla co si s tímhle klukem z druhýho konce republiky počít (vážně mi to že bydlíme daleko od sebe přislo tenkrát důležitý!) no a pak jsem se vedle něj probudila on se na mě podíval těma svýma velkýma modrýma očima a mě to došlo - to je ono! Není o čem dumat! Takhle se chci probouzet už napořád! 
Náš vztah přečkal můj erasmus pak jsme bydleli spolu na koleji pak jel F. na svůj erasmus pak opět spolu na koleji... F. mě držel nad vodou když jsem bojovala s depresí... Bydleli jsme spolu chvíli v Jablonci a potom se vydali vstříc dobrodružství do Edinburghu a na Krétu... V té době jsme byli vlastně pořád spolu a stejně jsem ho neměla dost jen jsem si víc a víc uvědomovala jaký mám štěstí... A taky jsme si vytříbili naše soukromý vtípky :D 
Potom návrat a bydlení v Praze... Nějak loni touhle dobou jsem si začala uvědomovat že to že s ním chci být navždycky není jen tak a že to chci oficiálně... Takže jsem začala uvažovat o svatbě a tak nějak jsem si myslela že on to cítí stejně... Tohle spoléhání na čtení myšlenek je zkáza! Vážně jestli bych někomu vztahově radila tak první co bych řekla je "nemysli si že on ti přečte myšlenky a nemysli si že ty je čteš jemu" protože to prostě nefunguje a o věcech se má mluvit a říkat je na rovinu... Ani já jsem tu svojí rostoucí touhu po svatbě dlouho neudržela a řekla jsem mu to... No nebudu vám lhát bylo to docela náročný - právě kvůli tomu že jsem si stihla vymyslet že on to určitě má úplně stejně... No a neměl! Soustředil se na jiné věci a to moje až ujetý nutkání vzít se nesdílel... 
Snažila jsem se to pochopit a moc na něj netlačit... Což mi taky občas děsně ujelo a bylo to hrozný pro oba... Ale víte co? To nevadí! A co víc je to úplně normální... Prostě se občas pohádáme no a já jsem pak hotová a klepu se vzteky a F. mě chce uklidnit a já ho odženu a pak jsem naštvaná sama na sebe že odhánim lásku svýho života... No znáte to :D (Znáte? Řekněte!) 
Ale dočkala jsem se... Bylo to nejkrásnější a na ten prstýnek musím pořád koukat :)
Předtím jsem měla pocit že se zasnoubením nic nezmění ale teď mi to tak nepříjde... Mám pocit že se naše láska ještě prohloubila že tím že jsme se takhle zavázali je to ještě opravdovější... 

Zítra je Valentýn a ne že bych mu dávala najevo víc lásky než každý jiný den... Ale proč tu lásku trochu neoslavit? Láska je to nejkrásnější co znám a je důležitý ji nebrat jako něco všedního ale naopak jí slavit a opečovávat... 

Co vy a vaše love story?

Mějte se krásně!
A.